Koncept, scénář, režie: Matyáš Míka a kol.
Hudba: Lena Stein-Schneider (1874–1958) a Markéta Labusová
Scénografie: Iva Ščerbáková
Hrají a zpívají: Alžběta Nováková a Kryštof Míka
Německý překlad: Johannes Mohl
Režisér, dramatik a herec Matyáš Míka vystudoval obor režie-dramaturgie na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a obory filozofie a bohemistika na Filozofické fakultě UK. Ještě v rámci studií na DAMU vytvořil spolu s Markétou Labusovou loutkovou pohádku Sedmero krkavců (2021) a v tandemu s Martou Hermannovou autorské inscenace Nebezpečí přetečení (2022) a Tupým koncem (2021). Pod hlavičkou studia DAMÚZA vznikla ve spolupráci s Markétou Labusovou a Alžbětou Novákovou autorská pohádka Uši pro princeznu (2022) a imerzivní inscenace Stroj času: Vyšehrad (2022). V současnosti pracuje s Alžbětou Novákovou na autorském představení Bába a holub (premiéra 2025). Jako režisér a herec působí v divadle DAMDAM, kde spolu s bratrem Kryštofem vytvořil představení Co je víc? (2022) a Obří tajemství (2021). Působí také v projektu Loutky v nemocnici, kde stojí režijně a koncepčně za představeními Amundsen (2024) a Jonáš (2023). Dlouhodobě spolupracuje s celostátním festivalem Den poezie, naposledy v roce 2023 při kompozici a koncepci zahajovacího večera Básně v obraze v pražském Klementinu.
Studentka Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU Markéta Labusová je performerka, režisérka, dramaturgyně, multiinstrumentalistka, skladatelka, překladatelka a lektorka. Vystudovala obor režie-dramaturgie na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a rok se také věnovala studiu skladby na HAMU. V tandemu s režisérem Matyášem Míkou vytvořila v rámci DAMU pohádku Sedmero krkavců (2021), pod hlavičkou DAMÚZA autorskou pohádku Uši pro princeznu (2022) a imerzivní inscenaci Stroj času: Vyšehrad (2022). Pro Loutky v nemocnici napsala hudbu ke hře Cesta do Vánoc (2022) a s Matyášem Míkou spolupracovala na inscenaci Amundsen (2023). Společně se scénografkou Ivou Ščerbákovou je autorkou inscenace Krajina v batůžku (2023). Jako členka pěveckého uskupení Veselé chvíle účinkuje v inscenacích Triomphez (2023) a Beracha (2022) pod záštitou Galerie hlavního města Prahy. Režijně, produkčně a jako interpretka se podílela na premiéře absolventské skladby Moje Sibiř Romana Zabelova, s nímž již v roce 2023 vytvořila hudebně-dramatický kus Podélné trhání stébel trávy. Aktuálně ji čekají projekty v Divadle Komedie a vede tvůrčí dílnu v Galerii Rudolfinum.
Iva Ščerbáková je výtvarnice, scénografka a performerka, absolventka Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU. Věnuje se autorskému a loutkovému divadlu, instalaci, knižní ilustraci a kresbě. Dlouhodobě ve své tvorbě zpracovává téma krajiny a křehkosti. S Markétou Labusovou vytvořila inscenaci Krajina v batůžku (2023), ve které i účinkuje. Podílela se na představeních v divadle Bajka v Českém Těšíně (Jeníček a Mařenka, 2024), ve Studiu G (Hordubal, 2019, a Zakázanou krajinou, 2021) a v Divadle loutek Ostrava (Plasťáci útočí, 2019). Spolupracuje s Loutkami v nemocnici, pro něž vytvořila scénografii k inscenaci Cesta do Vánoc (2021) a výtvarný workshop Drátci (2023). Jako členka sboru Veselé chvíle účinkuje v projektech Triomphez (2023) a Beracha (2022). Aktuálně pracuje na inscenaci Ida v produkci Špatného divadla, podílí se na výstavě o lovu a myslivosti v česko-německém centru v Schönsee, vede výtvarně-divadelní kroužek v Artparku Galerie Rudolfinum a pracuje na vydání své první autorské knihy Tohle je bobr.
Alžběta Nováková studuje Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU a je absolventkou oboru čeština v komunikaci neslyšících na Filozofické fakultě UK. Věnuje se divadelnímu a filmovému herectví, loutkoherectví, improvizaci, dabingu a rozhlasové tvorbě. Účinkovala v inscenacích Triomphez (Trojský zámeček, 2023), George o životě George Sandové (Divadlo Venuše ve Švehlovce, 2023), Pětkrát kolem světa (2023) a Mistr a Markétka (2022) v rámci divadelního uskupení Tygr v tísni nebo v kočovné inscenaci Cirkus Faust skupiny Budenebude kůň. Režijně se podílela na představení Příchozí v centru Vzlet (2022). V oblasti filmové a dokumentární tvorby se objevila v krátkých filmech studentů FAMU Lukáše Valíška (Auto.au.rum, 2022) a tandemu Jan Hecht a Greta Stocklassa (Života proud, 2020). V roce 2022 si zahrála v polohraném dokumentárním snímku Přes to nejede vlak režiséra Matěje Šámala.
Kryštof Míka vystudoval rumunštinu a italštinu na Filozofické fakultě UK, již několik let se však profiluje jako hudebník a loutkoherec. Působí v divadle DAMDAM, kde se svým bratrem Matyášem spolupracoval na pohádkách Co je víc? (2022) a Obří tajemství (2021). Podílí se také na projektu Loutky v nemocnici, kde hraje v představeních Amundsen (2024) a Cesta do Vánoc (2021). Mimo to se zabývá divadelní improvizací a prací v oblasti dramaterapie v rámci workshopů v psychiatrických léčebnách. Jako bubeník hraje s kapelou Iritující Pýchora.
Spolek Loutky v nemocnici se věnuje práci na poli dramaterapie a rozvíjí spektrum aktivit v oblasti psychosociální péče. Již devatenáct let se zasazuje o ulehčení pobytu dětí a seniorů v nemocnicích a léčebnách. Loutky dokáží u nemocných často více než pilulky – vykouzlit úsměv, zaplašit stesk po domově, pomoci na chvíli zapomenout na bolest a trápení –, a to ať je vám 8 nebo 88, těšíte se na brzké uzdravení, nebo víte, že se nemáte kam vrátit. Prostřednictvím divadelních představení, her a písniček se Loutky v nemocnici snaží pomoci v procesu uzdravování a otevírat prostor ke hře a komunikaci o prožívané realitě. Loutky v nemocnici navštíví každý rok desítky tisíc hospitalizovaných pacientů v rámci více než dvanácti set návštěv po celé republice. Práci spolku můžete podpořit prostřednictvím finančního daru ve prospěch transparentního účtu 37373767/5500 anebo prostřednictvím portálu darujme.cz.
