Aktuality

05/05/2021

Zveme vás k poslechu hudby terezínských skladatelů Pavla Haase a Hanse Krásy

Dnes v 17:15 hodin rozezní vlny YouTube kanálu Opery Národního divadla další koncert z cyklu "... a přece znějí dál!". Tentokrát z dílny Orchestru Státní opery pod taktovkou Karla-Heinze Steffense. Jako první zazní skladba Pavla Haase Předehra pro rozhlas se sólisty Jaroslavem Březinou, Ivo Hrachovcem, Josefem Moravcem a Jířím Hájkem. V druhé skladbě od Hanse Krásy Symfonie pro malý orchestr a alt zazpívá Veronika Hajnová.
Oba skladatelé měli v první polovině 20. století rozhodující vliv na hudební život v Praze a v Brně. Oběma však tragicky do života zasáhl nacionální socialismus. Oba byli vězněni v koncentračních táborech a zavražděni v plynových komorách v Osvětimi. Nejen o jejich životech pohovoří naši speciální hosté Tomáš Kraus a Luboír Spurný. 

Přejeme hezký poslech. 

21/04/2021

Poslechněte si online koncert Stravinskij ve středu 21.4. od 17 hod

Dalším koncertem z cyklu "... a přece znějí dál!" je koncert věnovaný Igoru Stravinskému. Poslechněte si koncert dnes od 17 hodin na YouTube kanálu Opery Národního divadla

V podání Orchestru Národního divadla a Sboru Národního divadla, pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka, zazní skladby Jaro, píseň z cyklu Dvě písně na slova Sergeje Goroděckého , Kocouří ukolébavky, Tři písně na slova japonské poezie, Pulcinella, suita z baletu  a na závěr Mše pro sbor a dechové nástroje . Doprovodného slova se ujal šéfdramaturg Opery Ondřej Hučín.


 

Poslechnout si koncert
06/04/2021

Krátký film na motivy dětské opery Brundibár zazní online 7.4. od 17 hod

Členové orchestru Státní opery pod vedením začínající dirigentky Jany Cecílie Mimrové, tanečníci z Baletu Opery Národního divadla a inscenační tým složený z operní režisérky Magdalény Švecové, video artisty Tomáše Hrůzy a scénografa Davida Janoška pro vás připravili netradiční zpracování suity ze známé dětské opery Brundibár. Podívejte se s námi již tuto středu 7.4. d 17 hod na YouTube Opera Národního divadla.
 

Podívat se na film
05/04/2021

Změna v programu online koncertů

Milí diváci, 

rádi bychom vás upozornili na drobnou změnu v programu v sérii online koncertů "... a přece znějí dál!". Z technických důvodů uvedeme ve středu 7.4. 2021 od 17 hod krátký film na motivy dětské opery Brundibát a 21.4. 2021 d 17 hod koncert na počest Igora Stravinského. Děkujeme za pochopení. 

25/03/2021

Záznam prvního online koncertu Martinů si můžete poslechnout do září 2021

Dirigent: Jaroslav Kyzlink
Soprán: Marie Fajtová
Orchestr Národního divadla

Bohuslav Martinů:
 Zastavte muziky, píseň ze zpívaného baletu Špalíček
Bohuslav Martinů: Serenáda H199

Bohuslav Martinů spadá do cyklu Musica non grata nikoli svým původem nebo rasou, ale svým politickým přesvědčením a aktivní účastí v Československém národním výboru proti nacistickému Německu. 
Špalíček je dílem z počátku třicátých let a jedná se o zpívaný balet. Martinů ve Špalíčku pracuje s lidovými texty a lze jej považovat za počátek jeho tzv. českého národního obdobím, jemuž předcházelo období tvorby spíše experimentální, dramatické a místy dokonce i velice disonantní hudby.
Serenádu pro komorní orchestr z roku 1930 Martinů věnoval svému učiteli Albertu Rousselovi. Premiéru měla v 1931, dirigoval ji Walther Straram a poté se stala jedním z jeho nejhranějších děl.

Aleš Březina, muzikolog a ředitel Institutu Bohuslava Martinů

Poslechnout si koncert
24/03/2021

První z online koncertů Martinů bude spuštěn v 17 hod

První online koncert Martinů ze série "... a přece znějí dál!" lze zhlédnou od dnešního dne po dobu 6ti měsíců. Přejeme příjemný poslech. 

Program koncertu:
Bohuslav Martinů: Špalíček: Zastavte muziky
Bohuslav Martinů: Serenáda H 199

Účinkují:
soprán: Marie Fajtová
dirigent: Jaroslav Kyzlink
Orchestr Národního divadla
Host: Aleš Březina

Pustit si koncert
18/02/2021

Pocta Igoru Stravinskému

U příležitosti 50. výročí úmrtí Igora Stravinského se Opera Národního divadla rozhodla formou online koncertu vzdát hold jedné z nejvýznamnějších postav klasické hudby 20. století. Stravinského výročí připadá na 6. dubna 2021. Na platformě YouTube zazní záznam online koncertu dne 21.4. 2021.

V roce 1998 byl Igor Stravinskij americkým časopisem Time zařazen mezi sto nejvlivnějších osobností dějin 20. století. Jeho hudební tvorba je velmi rozsáhlá a velmi rozmanitá. Prošla radikálními stylovými proměnami od pozdního romantismu přes expresionismus, neoklasicismus až po experimentální směry 50. a 60. let. Právě tak je pro ni příznačná i různorodost žánrů, forem, inspirací a námětů či nástrojových obsazení. Pro náš koncert jsme proto záměrně vybrali pět Stravinského skladeb, představujících pět různých, až protikladných světů, které se navzájem zásadně liší svým hudebním jazykem, atmosférou, námětem i obsazením. Jejich jediným společným rysem je obdivuhodně proměnlivá osobnost autora.

Poctu Igoru Stravinskému uvádíme v rámci projektu Musica non grata, několikaletého cyklu, v němž představujeme hudbu autorů, kteří se v minulosti stali nežádoucími pro některý z totalitních režimů 20. století, především nacistický, ale také komunistický. Mezi tyto autory patří paradoxně i Stravinskij – paradoxně proto, že sám nepatřil mezi politicky zvláště angažované umělce, ani mezi ty, jejichž rasový či sociální původ by u představitelů totalitní moci budil nevoli. Přesto byla jeho hudba na konci 30. let v Německu označena za „zvrhlou“ a jako taková byla také prezentována v roce 1938 na nechvalně známé nacistické výstavě Entartete Musik v Düsseldorfu. A dokonce ještě dříve, již na počátku 30. let, vešel Stravinskij v nemilost u bolševiků v sovětském Rusku. Stravinského hudba však nakonec obě totality přežila a zní i 50 let po jeho smrti dál.

16/01/2021

Hans Krása a Pavel Haas... a přece zní dál!

Budovu Státní opery rozezněly v sobotu 16.1. tóny méně známých skladeb Hanse Krásy a Pavla Haase. Na záznam koncertu se můžete těšit během února na sociálních sítích Opery Národního divadla. Do té doby se můžete podívat na fotografie z natáčení. 

Orchestr Státní opery
a sólistka Veronika Hajnová nastudovali pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Karla Heinze Steffense Státní opery Symfonii pro orchestr a mezzosoprán od Hanse Kráse. Josef Moravec, Jaroslav Březina, Jiří Hájek a Ivo Hrachovec složili poctu Guglielmovi Marconimu Předehrou pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci od Pavla Haase. 

Děkujeme všem účinkujícím, umělecko-technickým složkám Státní opery a video studiu, které Musica non grata tímto pokřtila. Velké díky patří i dirigentům panu Richardu Heinovi a Janě Mimrové. 

18/12/2020

Oslava 130. narozenin Bohuslava Martinů

Ve Stavovském divadle jsme společně s Orchestrem Národního divadla pod vedením Jaroslava Kyzlinka, ředitelem Institutu Bohuslava Martinů panem Alešem Březinou a sólistkou Marií Fajtovou oslavili 130. výročí od narození význačného českého hudebního skladatele Bohuslava Martinů. A jak jsme slavili? Natočili jsme pro vás skladby Serenáda H199 a "Zastavte muziky" z opery Špalíček. Úvodního slova se ujal pan Aleš Březina. Záznam bude připraven v lednu 2021 na online kanálech Národního divadla. 

16/12/2020

Něco se chystá a něco se připravuje!

 Orchestr Státní opery vedený Janou Cecílií Mimrovou natáčí krátký film k Suitě z opery Brundibár od Hanse Krásy. Režie se ujala divadelní a operní režisérka Magdaléna Švecová ve spolupráci s video artistou Tomášem Hrůzou a scénografem Davidem Janoškem. Choreografie tanečníků z Baletu Opery Národního divadla se ujali Petr Jirsa a Jiří Hejna. Krátký film klip bude mít premiéru během jarních online koncertů Musica non grata. Ke shlédnutí bude zde.  

14/12/2020

Poslechněte si vánoční online koncert Velvyslanectví SRN a Akademie komorní hudby

Záznam živého vystoupení na Velvyslanectví SRN v Praze ve spolupráci s Akademií komorní hudby a jejími lektory, violoncellistou Peterem Jarůškem a flétnistou Oto Reiprichem. Těšit se můžete na dechová a smyčcová díla Antonína Rejchy, Henri Tomasiho a Bohuslava Martinů.
Velvyslanectví SRN přeje všem krásné a šťastné Vánoce, klidné svátky, hodně zdraví a vše nejlepší do roku 2021. 

Poslechněte si na: Facebook Twitter | Instagram

Poslechnout koncert
01/12/2020

Adventní kalendář Opery

Opera Národního divadla a Státní opera připravila na každý adventní den jedno hudební představení. Společně každý den otevřeme jedno okénko na Facebooku. 

Přejeme vám klidný adventní čas. 

Sledujte na Facebooku Opery ND
09/11/2020

Musica non grata v německém magazínu Orpheus

V listopadovém vydání německého magazínu nejen o opeře Orpheus se představuje projekt Musica non grata. Autorem článku je Florian Maier. Článek jsme pro vás přeložili. Přejeme hezké čtení. 

Orpheus, listopad/prosinec 2020
 
A přece zní dál...
 Rozsáhlým cyklem „Musica non grata“ oživují pražské operní domy kapitolu historie doby a hudby, kterou nacistický režim označil jako „zvrhlou“ – a zároveň tím budují upomínku pro současnost i budoucnost.
 Florian Maier
 
Člověk ji tvoří, žije s ní i z ní, a člověk ji ničí. Hudba působila a působí ve společnosti jako výbušnina a subverzivní projev, a právě tím obrací autoritářskou moc proti sobě. Tradiční reakcí je cenzura. Kde v dřívějších dobách následovaly zákazy provedení, nebo přepracování děl až k nepoznání, tam v období nacionálního socialismu vyústilo stigma nežádoucího v nejtemnější kapitolu lidstva také z hlediska hudební historie. „Neárijští skladatelé“ a takoví, kteří ideologii nacionálně socialistické diktatury nevyhovovali z jiných důvodů, byli násilím umlčeni. Mnozí přišli  o život v koncentračních táborech, jiní se odmlčeli v exilu nebo hledali ochranu v nějaké nenápadné existenci. Násilný řez s následky, které je cítit dodnes. Přirozené pokračování hudebního vývoje se rázem přerušilo, umělecké ideje celé generace byly udušeny ve znamení kulturního rasismu, a z tvůrčí atmosféry své doby vyloučeny jako „zvrhlé“. Vznikla slepá místa v hudebních dějinách, k jejichž rekonstrukci došlo až za dlouhá léta.
 
Ve stínu holocaustu
 Kdysi vyloučení skladatelé už naštěstí k pozdnímu uznání na mnoha místech dospěli – a od tohoto roku také ve zvláštním projektu pražské opery. Z iniciativy Per Boye Hansena, od roku 2019 uměleckého ředitele opery Národního divadla a Státní opery, byl v srpnu zahájen rozsáhlý čtyřletý cyklus „Musica non grata“. 75 let od skončení války se jím navazuje na bohatou hudební tradici Prahy před rokem 1938. Je to návrat zpět se signálním účinkem, neboť do druhé světové války se Praha považovala za centrum evropské hudební scény. „Zlaté město“ na Vltavě bylo po staletí místem setkávání a koexistence tří kultur, české, německé a židovské. Úrodná půda a umělecký tavící kotlík, v němž skladatelé produktivně pracovali společně a ve vzájemné konkurenci se pobízeli k nejvyšším výkonům. Stylový pluralismus začátku 20. století vykonal zbytek, Praha se tak mohla stát rozkvetlým skleníkem pro kreativní kosmopolity a magicky přitahovala bdělé duchy své doby. Abychom jmenovali alespoň několik příkladů: Alexander Zemlinsky byl v letech 1911 až 1927 šéfem opery Nového německého divadla (dnešní Státní opera) a udržoval vztahy s Erichem Wolfgangem Korngoldem, Franzem Schrekerem, Arnoldem Schönbergem.
Pak přišel 15. březen 1939, vstup německých oddílů do československého hlavního města a svévolné zničení pokladu bohaté a rozmanité umělecké tvorby, která za totalitního nacistického režimu ztratila jakoukoli existenční základnu. Katastrofální, nenapravitelná ztráta, která postihla i skladatele už zesnulé, jako Albana Berga. Také díla Felixe Mendelssohna Bartholdyho a Gustava Mahlera, kteří tak významně ovlivnili evropské hudební dějiny, padla za oběť rasovému šílenství. Cítíme ve skladbách z oné doby hrozící pohromu, rovnají se roky před druhou světovou válkou tanci na vulkánu? Tvůrce takzvané „zvrhlé hudby“ Per Boye Hansen nazývá „dětmi své doby s různým zázemím a zdroji“. Proto je nelze, jak zdůrazňuje, souhrnně a automaticky pokládat za hudební seismograf s příbuznou hudební řečí, za barometr nálad hrozící katastrofy. „Tehdejší doba nebyla chmurná, těžká, pozdněromantická, spojená pouze s temnými, komplikovanými otázkami lidstva. Byla to také doba zábavy, s mnoha radostmi a komediantstvím – Zemlinsky z této oblasti zdatně těžil. Je důležité, abychom tyto roky neviděli pouze ve stínu holocaustu a velké tragédie, která je s ním spojena, nýbrž abychom onu dobu chápali a objevovali ve všech aspektech a kontrastech.“
 
Živé dějiny
K projektu jsou Hansenovi a jeho týmu k dispozici hned tři operní domy českého hlavního města: Státní opera jako centrum německo-židovské kultury meziválečné doby, Národní divadlo na břehu Vltavy a Stavovské divadlo, jež vešlo do dějin světovou premiérou Mozartova „Dona Giovanniho“. V těchto třech historických budovách se realizuje cyklus „Musica non grata“ s vytříbeným a náročným programem. Kromě jevištních operních produkcí, symfonických a komorních koncertů a písňových večerů mají také sympozia a další výzkumné projekty za cíl připomenout téma „zvrhlé hudby“ a poskytnout muzikologii a hudbymilovné společnosti nový podnět k přemýšlení.
Neboť ač druhá světová válka skončila, s těmito tématy se dlouho otálelo. „Zlaté město“ už nebylo totéž. Velká část židovského obyvatelstva byla „vyhubena“, Němci vyhnáni, a Češi traumatizováni – aby se brzy nato, jako občané satelitního státu Sovětského svazu, museli podřídit dalšímu totalitnímu systému 20. století a zmizeli za „železnou oponou“. Tehdejší „centrum středoevropské operní scény“ umlklo na mnoho let. „Trvalo dlouho, než se impulzy opět oživily. Vláda z Ruska se snažila německou tradici zakrýt a zamlčet,“ vysvětluje Hansen. „Navíc aura pozdněromantických skladatelů už nebyla ‚to pravé‘, moderna padesátých a šedesátých let ji dokonce vnímala jako reakční a nepřiměřenou době.“
 
Velký projekt se symbolickým charaktererm
 Hansen není prvním, kdo si dal za cíl přivést hudební minulost Prahy znovu do povědomí.  Už po „sametové revoluci“ v devadesátých letech se objevily první pokusy o nápravu s díly skladatelů jako Hans Krása či Pavel Haas. Avšak 75 let po skončení války není jistě náhoda, že je projekt ideově podporován a finančně dotován v milionové výši českou vládou i německým ministerstvem zahraničí. Na koprodukci několikaletého uměleckého projektu se podílí téměř celá operní krajina Čech, mimo jiné festival „Věčná naděje“, který je věnován tvorbě terezínských skladatelů. Zvláštní a velmi zajímavý bod tvoří téma „Hudba z ženské ruky“, neboť právě dvacátá a raná třicátá léta byla dobou emancipace skladatelek jako Vítězslava Kaprálová a Geraldine Mucha. To jsou signály symbolického charakteru, překračující hranice Prahy. Všechna představení a koncerty budou zpřístupněny streamově a částečně také k dispozici jako DVD, CD a v online-archivech.
Per Boye Hansen a jeho tým zvolili ve volné parafrázi okřídlené věty „A přece se točí!“, kterou měl vyslovit Galileo Galilei, působivý název cyklu „A přece zní dál!“ – zcela ve smyslu pozdní spravedlnosti pro mnoho neprávem vyloučených, pronásledovaných, vyhnaných a zavražděných umělců. Jejich hudba přetrvává, zatímco diktátoři – domněle mocní – byli přemoženi vlastní bezmocí. A přesto: „Musica non grata“ je také projekt, jenž vzhledem k horké půdě současného světa a represím vůči umělecké nezávislosti a svobody nemůže být aktuálnější. A na základě docenění hudební tvořivosti 20. století je také důležitým památníkem pro budoucnost naší společnosti, „poctou umění, které nelze umlčet“. Doufejme, že pandemie tento ambiciózní projekt nepřekazí.

Orpheus
20/10/2020

Poslechněte si reportáž z koncertu Musica non grata ze Státní opery

Deutschlandfunk Kultur ve spolupráci se Státní operou připravil nahrávku zahajovacího koncertu Musica non grata, který se konal 30.8. 2020. Poslechněte si díla od Vítězslavy Kaprálové, Alexandra Zemlinského a Bohuslava Martinů v provedení Sboru a Orchestru Státní opery pod vedením Karla Heinze Steffense. V sólových partech se představila Alice Rajnohová, klavír, Jan Kalfus, varhany a Svatopluk Sem, baryton.
Nahrávka koncertu je doplněna komentáři moderátora Volkera Michaela a rozhovor s panem K.H. Steffensem. 
Krásný poslech přeje Státní opera.  

Poslechnout si koncert
02/10/2020

Musica non grata: Hudba terezínských skladatelů se přesouvá do další sezóny

Koncert s názvem Hudba terezínských skladatelů, který se měl uskutečnit dne 14.10. od 19:30 ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata a hudebního festivalu Věčná naděje, se kvůli vývoji epidemie nemoci covid-19 ruší a přesouvá na únor 2021. Věříme, že podmínky pro posluchače i umělce budou příznivější a společně si tak užijeme měsíc plný klasické hudby a kulturních programů. Ohledně možnosti vrácení zakoupených vstupenek se prosím obraťte na naší infolinku +420 224 901 448, email: info@narodni-divadlo.cz

Děkujeme za pochopení a přejeme všem pevné zdraví.

09/09/2020

Ohlédnutí za zahajovacím koncertem Státní opery

Zahajovací koncert sezóny 2020/2021 ve Státní opeře byl zároveň slavnostním spuštěním čtyřletého projektu Musica non grata. Během večera zazněly v podání Orchestru Státní opery v čele s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem skladby od Vítězslavy Kaprálové, Alexandra Zemlinského a Bohuslava Martinů. Úvodních slov se ujali ředitel Národního divadla Jan Burian, ministr kultury Lubomír Zaorálek, první primátor Svobodného a hanzovního města Hamburk Peter Tschentscher a tajemník Federace židovských obcí v České republice Tomáš Kraus. Časopis Harmonie o nás napsal: "Karl-Heinz Steffens je dirigentem spíše nenápadným, ale zjevně nesmírně odpovědným. Bylo vidět, že prostudoval všechny čtyři partitury do nejmenšího detailu a bezpochyby přesně věděl, co chce. Také orchestr i sbor předvedli velmi kvalitní a kultivované výkony. Připočítáme-li k tomu i programovou brožuru s obsažným textem dramaturga Ondřeje Hučína, nelze než říct, že se Státní opeře vstup do nastávající koncertní sezony vydařil." Děkujeme všem za účast.

fotogalerie
24/08/2020

Národní divadlo hraje naplno

Národní divadlo zavádí pro své diváky sektorový systém a zvušuje hygienická opatření. A díky tomu může hrát na plno ve všech svých budovách –  Národní divadlo, Stavovské divadlo, Státní opera a Nová scéna. Zakoupené vstupenky na další měsíce zůstávají v platnosti na všechna představení a pro všechny diváky.

Při návštěvě Národního divadla platí podle vládního nařízení povinnost nosit roušku. Od 1. září zároveň vstupuje v platnost povinnost rozdělit návštěvníky vnitřních kulturních akcí do sektorů. Díky architektonickému členění interiérů divadelních budov můžeme vytvořit jednotlivé sektory do maximálního počtu 500 osob, a tím i zajistit bezpečnost diváků. Využijeme a zpřístupníme tedy prostory přízemí, balkony i galerie. Příchod diváků, jejich pobyt v divadle i následný odchod zorganizujeme ve speciálním režimu tak, aby byli návštěvníci jednotlivých sektorů od sebe odděleni a nemuseli se potkat ani v prostorách občerstvení, toalet či šaten. Vyškolený hledištní personál divákům ukáže cestu k samostatným vchodům a schodištím. K dispozici bude samozřejmě dezinfekce na ruce, jednorázové roušky bude možno zakoupit přímo v divadle.

Společně to zvládneme. Děkujeme, že dodržujete všechna aktuální opatření. 

01/08/2020

Musicu non grata finančně podporuje Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Praha

Heiko Maas, ministr zahraničních věcí, SRN 

„75 let od konce druhé světové války a 30 let od Sametové revoluce se nejen v budovách Národního divadla rozezní hudba skladatelů, kteří byli perzekuováni a odstrčeni nacistickým režimem.  Vzpomínka na ně samotné a jejich tvůrčí sílu je jedním ze způsobů, jak se vyrovnat s nespravedlností. Podporou projektu Musica non grata se ještě více upevňuje česko-německé přátelství a zdůrazňuje se také výjimečná kulturní hodnota naší společné historie. A v období současné krize je taková spolupráce o to významnější.“  

31/07/2020

Musica non grata spolupracuje s hudebním festivalem Věčná naděje 

Musica non grata a hudební festival Věčná naděje, který se dlouhodobě věnuje zejména hudbě tzv. Terezínských autorů, nabídnou v říjnu  2020  společně hned několik představení. Festival Věčná naděje bude zahájen koncertem ve Státní opeře 14. 10. 2020 v 19 hod, kde zazní zde skladby Pavla Haase, Hanse Krásy či Viktora Ullmanna, a to pod taktovkou mladé dirigentky Jany Cecílie Mimrové. Následovat bude série komorních koncertů, hudebních recitálů a doprovodný program v Praze a Terezíně.

vstupenky
25/05/2020

Představujeme vám dramaturgickou radu Musica non grata

Per Boye Hansen, Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery 
„V zahajovací sezóně projektu Musica non grata nabídneme inscenaci Zásnuby ve snu od Hanse Krásy a Vzdálený zvuk od Franze Schrekera. Ve Státní opeře se dále diváci mohou těšit na koncertního provedení opery Erwina Schulhoffa Plameny. Opera Národního divadla představí nové zpracování opery Jaromíra Weinbergera Švanda Dudák a koncertní provedení opery Špalíček od Bohuslava Martinů.“ 

Karl-Heinz Steffens, Hudební ředitel Státní Opery 
„Vládnoucí režim může umělce uvěznit, vyhostit, a třeba i usmrtit, ale náš projekt je důkazem, že umění je věčné a nepřekonatelné. Jsem velmi rád, že mohu být součástí programu, který v následujících čtyřech letech představí rozmanitou tvorbu skladatelů, z nichž někteří období nacismu nepřežili, ale díky své hudbě jsou stále s  námi.“ 

Jaroslav Kyzlink, Hudební ředitel Opery Národního divadla 
„Pro každého hudebního ředitele i interpreta je nesmírně povzbuzující a zároveň zavazující, pokud se jeho soubor stane součástí tak významného víceletého programu, jakým tento projekt bezpochyby je. Díla Bohuslava Martinů a Jaromíra Weinbergera, která v rámci první sezony uvedeme v Národním divadle, pro mne osobně naplňují dramaturgické záměry de facto ideálně – byť jde o díla méně hraná, mají nespornou kvalitu a zároveň i nemalou atraktivitu pro publikum, kterého si v této době musíme zvláště považovat.“

Ondřej Hučín, Šéfdramaturg Opery Národního divadla a Státní opery 
„V době, kdy někteří lidé znovu koketují s představami direktivně řízené lidské společnosti a političtí marketéři dovedou této hlouposti vychytrale zneužívat, není vůbec špatné si připomenout, do jakých důsledků může nedobrovolné i dobrovolné vzdávání se svobody nebo nenávist vůči jiným kulturám vést. Projekt Musica non grata by nám měl připomenout nejen „nežádoucí hudbu“, hudbu, která měla být umlčena, ale také pustit zpětně celý „film“ o diktaturách 20. století, které zničily nebo poznamenaly životy mnoha velkých hudebníků.“