Hans Krása
Suita z dětské opery Brundibár (úprava David Mathews)
Dirigent: Jana Cecílie Mimrová
Orchestr Státní Opery
Balet Opery Národního divadla pod vedením Jiřího Hejny
Děvčátko: Adélka Plachetková
Režie: Magdaléna Švecová
Scéna: David Janošek
Kamera, animace, postprodukce: Tomáš Hrůza
Zvuk: Matouš Uhlíř, Jan Křišťál
Světelný design: Jan Dörner
Choreografie: Petr Jirsa
Krátký film Krása se zaměřuje na jednu z nejdojemnějších a nejznámějších oper 20. století: dětskou operu Brundibár. Pražský rodák Hans Krása vytvořil, po deportaci do pracovního tábora v Terezíně, „terezínskou verzi“ své opery, kterou uvězněné děti provedli 55krát. Hans Krása umírá ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau v roce 1944. Orchestr Státní opery představuje suitu v aranžmá Davida Mathewse.
Netradičního vizuálního zpracování této suity se ujala operní režisérka Magdalena Švecová: „Hlavní inspirací je hudba jako živel, který nelze umlčet, žije v proměnách času, přežívá různé režimy, zákazy, příkazy. Nástroje se rozezní v rukou několika generací, ozvěny z minula nacházejí rezonanci v době současné. Děj dětské opery není v našem pojetí nijak ilustrován. To, že dílo bylo vytvořeno pro děti, zde připomíná postava holčičky, která zároveň symbolizuje hravost, nevinnost, bezstarostnost, křehkost... Dětské oči nesoudí a nesnaží se zastavit čas. Děti dokáží vykouzlit živý přítomný okamžik, roztančit obrazy, tóny i stíny. Smutek, tíha nesvobody a strach, který provázel neradostné dny terezínské, je zde naznačen jen velmi lehce, aby směrem vzhůru pokynul naději v podobě bělostných křídel.“
